Warning: Prosím, nikdy nečtěte nahlas!!! děkuji Básník Ticho

DIVADELNÍ HRA JMÉNEM DIVOHRA ANEB PEKAROLLA

jak ji pro slavný a jedinečný divadelní soubor Ježek a Čížek napsal Básník Ticho roku 2004, když jí vytáhl ze šuplíku jménem Šup.

osoby a obsazení

Doktor duchazpytu, psychiatr Jakub Oříšek řečený Týdyda ..... Jakub Balabán

Tabák ............... Drak

Rum................... Vítek

Káva................. Božka

Bůh...................Luděk

1. Měsíc ........ Petr

2. Měsíc (odvrácená strana Měsíce) ...... Jirka

Honza(Lucyfer)....Honza

Skřítek...............Jirka

Slečínka, kráska ...........Ivana

Květina............Tereza

Květina............Helena Thálie

Blume...............Brigita

Ticho ............. Ticho

Rybář...............Rybář

Čaroděj a Mimozemšťan............Mirek

Nová role (zhulenec)......xxx

Kat..................xxx

Scéna: Před obecenstvo předstupuje psychiatr a mluví do hlediště, zatím co mluví, přicházejí herci, aktéři hry a sesedají si do kruhu jako při psychiatrické seanci, všichni na židlích, Bůh na barové židli:

Psychiatr Oříšek , řečený Týdyda:

...Ale představte si, že Teď mě čeká tuze vychytaná věcička, co říkám věc, konečně totiž budu mít pořádný mirngle. Že tomu nevěříte tam odzadu? Mám dnes totiž před sebou zcela zasádní duchaporadu, duchazpytnou seanci, která ovlivní celou moji kariéru. Čeká mě nová klientela, samí liboví janci.. Ale ano...máte pravdu...blázen je dnes každý cvok ..to je jistě fakt, a kromě toho , že psychiatrie slaví zlaté žně a z lapiduchů , že se stali ženci, že já sám, obyčejným chytrým duchem, stal jsem se během kratičké praxe, během noci milionářem a udělal jsem proto prd... , co na tom, že se se milionářem teprv stanu, ale bude mi to trvat už jen hodinu, sotvě dvě a kromě toho je dnes psychiatrie nudným a prudérním oborem (zívne)

Nu což, blázen , blázen je dneska každičkej cvok a i já , chi chi chi chi

mávne rukou k obecenstvu: však vy mi rozumíte, srdce bolí to, co se nikde nedovíte. A tato nová klientala (rozvážně si mne ruce) ... úplně jsem z toho zapomněl ko-ko - ko - ko- ntakt.

(otáčí se po scéně až k hercům)

A ejhle tu je máme, tady jsou, kdo pozdě chodí ,o tom se mluví...

Zdraví se radostně a vehementně se svou klientelou, (tak jak to Jakub umí. poz.autora)

Tak začneme (mne si ruce) a pěkně po pořadě. Kázeň to je to hlavní!! když člověk není v náladě!! Tak tehdy platí , že zvyk je železná košile a že to co bolí, to se přežije.

Tak. Nejdřív se pěkně jeden druhému důstjně představíme.Dokus si sami sebe vážíme. Dokud nikdo na nikoho nic pořádného nevíme

Tak třeba vy, ať to frčí jémine (pokyne ke kávě):

Káva:

Jsem káva. Proč bych lhala, ani to neumím. Pravda mi leží na srdci jak sedlina. Jistěže mám i léčivé schopnosti, a hlavně ti , co mne znají od zrnka si se mnou vědí rady...i když nejsem tak úplně neviná, však co dělá laskavá paní Maryša, pořád ještě miluje toho svýho Františka? Ale obvykle jen stejně dumám, co jsem to kruciš zapoměla,...jsem furt nějaká , jak ze špetnejho hrnku,....

(změní náladu)Jak si mne kdo umele, tak si mne i vypije.... Nejraději si povídám s lidmi, o tom, co je trápí, když jsou sami, to by jste vy psychiatři žasli, nic o lidech nevíte a jen se domníváte, že jim rozumíte, ale kdež...

(zase smutně) Ale jsem dnes nějaká ouplně rozemletá ... zamilovala jsem se do máku, a když mě ten mladík, ten nevycválaný cvalík opustil, úplně jsem ztratila chuť, ach ten mák, ten umí poplést hlavu ( zasní se.....)

Psychiatr Oříšek

(drží se za bradu § přechází zamyšleně sem a tam (

Káva

(probere se ze snu a za Jakubovými zády vstane a přejde k divákům a říká jim

A tenhle ať si nemyslí, že je nějaký mudrlant, dobře ho znám, ze Supermarketu. Ten jak bloudí mezi regálama, ouplnej cvok, jeden aby si kvůle němu vykřičel hlasivky, nevšímavec jeden, a tuhle , tuhle si ukrad dvě tatranky, a myslel si , že ho nikdo nevidí.

Jakub mezitím vyndá z kapsy tatranku a zamyšleně ji sní, mezitím se káva opět nepozorovaně usadí.

Jakub prochází kolem herců, automaticky si zapálí cigaretu, a když dojde k tabáku (drak ) ten se velmi zřetelně představí:

Já jsem tabák

Jakub

Ach tak (podává mu ruku)

Opatrně se podívá na cigaretu, opatrně ji típne a schová:

říká : Ano, ano, budiž dáno, tak, tak, ...

Tabák: tuhle jsem byl na vandru, jo, s klukama vod vánku, jo, a neměli jsme jako prašule jo, a tak sem si zapálil cigáro...

Jakub ho opatrně zastaví v řeči: _Hned, hned se k tomu dostaneme, nejdřív se musíme představiti , pane ...

Tabák: Mává rukou. já to jenom dořeknu ...

vzápětí se rozkašle a doktor hlasitě a radostně k dalšímu pacientovi:

Psychiatr:

My jsme se určitě potkali, při nějaké příležitosti

Rum (opile) :

mávne rukou:

..... no já nevim , třeba to zas taková kakálije nebyla, jo, na to pozor, ale...já fakt nevim co tady vlastně dělám....

co jsem to...?

Psychiatr pokýve hlavou:

Tak, tak, to jsme občas všichni v takové jakoby tísni, kdy si řikáme, proč žiju, proč jsem vlastně tady, hledáme smysl života,

no jen hlavu vzhůru, určitě tady společně nějaký ten důvod najdame, když v sobě sám, když se to nahlas neříká...

(poplácá Rum chrabě po ramenou.)

Přátelsky. " Vy nám chcete něco říct, vidím vám to na nose...

Rum : "No právě...."

Oba dva se odmlčí ...

delší pauza:

Rum

(vyndá placku)

Pojďte doktore, napijeme se, dáme si štamprličku, jednu štampulku, to je námořnickej, kolika námořníkům to zachránilo život, ...

ty opilecký nosi, vždyť já vim,kam to vede, ale, jinšího než rum chlapa nezahřeje.....

Psychiatr:

rychle a zamítavě:

Rychle to schovejte, sakra chlape, tady jste v ordinaci... pak neodolá lokne si

řekne : Ale nejsme šneci. Tak lokněte si, a rychle to schovejte a příště , ať vás tady s tím nevidím...

Káva : no já ho teda usadím,,,

Pokyne k Bohu , na barové židli, (Bůh má nasobě tričko s Božím okem)

Psychyatr :

Ach vy... (pokřižuje se)

Bůh pokyne hlavou

Psychiatr zamyšleně pokyvuje hlavou , přechází k 1. měsíci

1. měsíc : Jsem ten , kterého nejdříve patříte v bílém kruhu, vidíte jeho slova, a tepr po nějaké chvíli můžete je promlouvat, i když praskají jak lastury neboť přicházejí z velké výšky a pronikají k vám nadzvukovou rychlostí,a sakra bez zlosti i ve zlosti.... Když na mě lidé a básníci v noci myslí, mám radost a jsem jako rolnička,...... ale nesmím se tím nechat zmást, musím jim dokázat že jsem chlap

2. měsíc (bez vyzvání) A ejhle. Měsíc. Kdepak by ho jeden pohledal.... Jeden ho hvězdohledem látá na noční oblohu a on si trasořitka sedí u psychiatra...

Psychatr se vytrhne ze zamyšlení : " Vy se znáte...?

1. měsíc pokýve hlavou

2. měsíc

Kdopak by ho neznal, pokládán za Lunu, chlap jako hora, snímá z planéty země ledovou tříšť , aby v noci nedostala kosmické kašlání . Měsíc je to...

Psychiatr sa zarazí

A vy jste tedy kdo?

2. měsíc: Jo já vám to řeknu a vy mi budete věřit tak jako asi věří žížala brabčákovi, že na stromě žijí lišky, které milují žížalí poesii, a přitom celá planeta prochází žížalou...a jistě je to zajímavé ...co já se žížal načet.... ty to uměj zaonačit ...

Nastane Ticho

Psychiatr si zapisuje do notýsku :

Hlasitě předříkává : říkáte zaonačit?

2. měsíc:

Ták správně: Za- ona- čit - s dvojitym p na konci

Psychiatr: S dvojitym p na konci (opakuje)

sklapne notýsek a zahledí se do neurčita

Pak přiskočí k Tichu a dívá se mu zblízka do očí, pak mu nasadí do ucha trychtýřek, zarazí se vyjme trychtýřek, zamyslí se

znovu nasadí trychtýřek

Mezitím vstane káva . a šeptá si z diváky: teda já být žížala, tak mám po starostech...

Rum vstane motá se a nabízí divákům láhev

tabák somruje v hledišti, nemáš tabák

Psychiatr skončí bádání, všichni si sesednou,

radostně provolává:

Ty psí oči, ty oslí uši, no není to Ticho,...je to ticho...

vrátí se k Tichu

a řekne

"Nu je to tak"

Ticho smutně pokývá hlavou...

Psychiatr (radostně)

Zdravím vás drahý nešťastníku. Jsem rád že jste tady...a moc se těším, na ty šílené nápady, lco já jsem slyšel o vašem případu vyprávět. Na psychiatrickém symposiu v Římě vám věnovali pilné tři dny, co ti se vám tam s vámi natrápili... Jung se přitom obracel v hrobě...známý berlínský psycholog Schliemanski jen vrtěl hlavou řka svoje nebohé Šajze. Víte, že armáda vyškolila speciální četu telepatů...slastně se hýkne :"tomu říkám terno, vás mít za případ, a s placením se nedělejte starosti, mám tu dnes několik porůznu několik skutečných boháčí, kteří mi platí zlatem a diamentem, jen počkejte až budou venku, vypíšu Vám taky nějakou směnku, aby jste mi do příštího sezení nepošel hlady...

(Změní tón řeči

No ale nevím, co mám teď k vašemu případu dodat nového starého,když o vás se ví skoro všechno, je mi líto, nebo ne?

rozpačitě : "můžu? z vás se tedy jeden pomine

Ticho pokývá hlavou

Psychiatr přičapne a vloží mu trychtýřek do ucha

Překvapeně vykřikne "Cože" , kroutí se jako žížala "Co?!!!" , drží se zabradu a škodolibě se smějě " No jo " pak vykřikne "Huuu"

otřese se jako když napije se drinku příliš silného

Třese rukami : už dost, už dost "huuuuuuuuuuuuuuuu" To sou věci na tý peci. A na autě? Jéžiši....

Obrátí se na svého pacienta: soukromě: "pak zajdeme na pivánko, jo, ...(prosebně) , váš případ mě tuze zajímá a také bych rád věděl, co tomu říkají kolegové, a na co chodí rádi do kina, moje konkurence: "Doktor Jaroléto, Doktor Baudyš, Doktor Šimek senior, doktor Šimek junior, Doktorka Kozlová chi chi chi (chichotá se...) a všem sem jim teď vypálil rybník...

Jde k dalšímu pacientovi , je to skřítek - permoníček s lucerničkou a lopatičkou...

ale předstihne ho slečínka, kráska...

Slečínka (upne do doktora své slečínkovské oči)

Hlavně to děťátko aby mělo maminku, vždyť já jsem jeho všechno, no co může takový nebožátko, když nemá maminku,

( zdvihne k doktorovi prosebně ale velmi koketně ruce s nalakovanými nehtíky :

No řeknětě že jo, pane doktor, vždyť já jsem čistá holka, (rozdurděně) já nejsem žádná taková co na ní kluci zapískaj a vona hned to,

vždyť mě de o to, aby to děťátko mělo všechno...

(lísá se k doktorovi(

Doktor ji něžně odstrčí:

Ale slečínko, to jste si asi spletla ordinaci:

Otočí se do hlediště :

krásná krásná , naznačí nezdvořilí pohyb, jakoby štípnutí do zadečku odtuší: Za chvíli tady budu dělat porodní bábu.

Obrátí se k skřítkovi, kterého slečínka předběhla:

říká : no jo, (směje se dobrácky) na vás je to vidět, vy jste skřítek ,...

skřítek pokřčí rameny

tak, tak,

Jakub se zasní:

No jo skřítek, já chtěl bejt vždycky skřítek

(napodobuje vesele skřítka: chodí po hřišti jako kašpárek a dětinsky připotoměle žvatlá : Lucerničku a lopatičku

skřítek pokrčí rameny

Pak, povzbuzen předchozím úspěchem u slečínky, přejde k trojici dívek:

Psychiatr:

koketně a zdvořile

A vy račte být kdo, neviná krásko...

Květina:

Já jsem květina...

Psychiatr: Ách

2. Květina: Odstrčí první a vytahuje si límeček ...

-já jsem taky květina...

Doktor šelmovsky pokývá hlavou, téměř by jí objal, dívka udělá vybíziví oblouk,

mrkne na třetí dívku

Ta stydlivě:

Ja take kvetina, ja cizi , je blume ...

Všichni se koketně škádlí...přidá se Honza

Honza: Aho tygříku...

Doktor zavrčí jak tygr

Honza uskočí zpět do židle:

řekne: Snad jsem toho tolik neřek...

Psychiatr zahrozí rukou a přejde k rybáři:

Rybář celou dobu vytahuje obrovské cedule na kterých je napsáno "Toto není Zlatá rybka." "This is not a gold fish"

Když k němu dojde psychiatr smutně pokývá hlavou

Psychiatr : Neberou ... Co?

Rybář kroutí hlavou jako že ne

Doktor : Hmmmm...

A co vy?

MimozemšŤan: drží se za oči :

Já...já vůbec nejsem člověk...ale myslim si, že sem patřim...prostě si myslim, že takhle to taky jde.... jenže nevim co....já.....já to jako vidim... já je vidim tančit...

pak vypruží a podává poněkud konsternovanému Jakubovi vesele ruku

" Ále co...dobrý den...rád vás poznávám...slyšel jsem o vás jen to nejlepší...vážně.../naznačuje rukou přísahu(

a moc..moc jsem se na vaší psychiatrickou seanci těšil....

Doktor:

"..No jasně, to je ono...

Pak přejde opět k divákům a mne si obezřetně ruce a poplácává dlaněmi

"Tak, tak...

Promlouvá k divákům...

Dušezpytná seance musí mít takovou formu, že, aby hlavně měla jak začít, a proto moudrý doktor Véda radí, nedívejte se na hodinky neboť pacient může mít oprávněný pocit, že je v ordinaci jaksi nadbytečně, ouplně pozadu, že s ním marníte čas a že má vypadnout..

ostentativě se podívá na hodinky : žjůva to je hodin....

Nu což, musíme začít, nebo budu aut...

otočí se k pacientům, kteří se mezitím dohajují spolu i s diváky:

Psychiatr: Tak, takže se známe, a teď je na čase promluvit si o tom, co nás na psychiatrickou seanci přivádí, pak bokem ke kávě " No dovolte já tu jeho dovolenou chápu a prosím vás nepředbíhejme děj, ještě ani nevíme proč jsme tady a už se nechápeme."

A pochopíme se jedině tak, pokud si vysvětlíme to, co nás trápí, a co nás na tuto duchazpytnou seanci jaksi přivedlo, že ...

Tak... Promne si oči ..

Já navrhuji , aby začal Bůh, protože On je velitel zástupů a jaksi Otcem nás všech a není jistě bez zajímavosti co takového pána přivádí právě do mé ordinace, doktora Oříška..., že (zhoupne se na nohou)

Nuže zdrávas drahý otče co vás přivádí do mé ordinace....

Bůh: Zamyslí se, pak mluví :

Víte, mě možná má co tápit, ale....nerad bych to říkal....to je těžký.... a vůbec ( kurážně mávne rukou) já musím furt Bohovat a...

jsem na to sám ... a přitom bych chtěl strašně rád říct vtip, jen jeden vtípek běžný...

Psychiatr: Nu, vždyť ho řeknětě....

Bůh: Když to je to, že já to neumím tak říct, protože je to vtip o mně... A já bych si přál aby ho řeklo Ticho, protože to umí, jinak bylo by to bez poezie ...

Psychiatr: No tak jistě, tak ho třeba ticho rádo řekne, ....Když ho sprostíte mlčenlivosti... Pane Bože

Bůh . A no tak jo, nemá se to, ale když jsme u Psychiatra, tak co , jsme všichni vlastně jenom takoví blázníí...

Káva utrousí : blázní v lázních , pcha,...takovýmu bych tedy chleba nedarovala...

Psychiatr : Kuš!

Pokyne k Tichu: Tak půjdeto? Vyslyšíte prosbu Hospodina?

Ticho pokýve hlavou . Podívá se směrem k Bohu, ten mu pokyne.

Ticho vypráví vtip:

Je Středověk, temný ranný středověk, rodící se gotika, černá mračna sviští v děsivých bouřích, noc skučí a řve až to jímá duši.

Němec je nešťastný, všude samá válka, válečníci vyvražďují celé rody, zabíjejí děti, znásilňují ženy, všude hlad a žízeň, kamené ruhe, všude samá bařina. Všude samé Německo. Němec už z toho všeho pláče a padne na kolena. A obejme javor. Pláče a štká : Ach Bože, co je tohle za strašné peklo, prosím Tě řekni aspo'n slovo, ukaž že jsi...

A Bůh se zjeví v tom javoru a smutně ho pohladí a řekne : Neplač Němče, neplač, usměj se a řekni Javor .

A Němec se šťastně usmívá do slzí a šeptá (hlasitě ) : Javol Javol...

Všichni se drží za brady a hledají očima ve stropu , Bůh se radostně plácá do kolen...

Najednou začnou všichni nervosně štěbetat jeden přes druhého:

Tabák: jednou jsem jako byli s klukama na vandru a kámoš jako říkal vtipy ... hele teď si nevzpomenu , ale bylo to dobrý...nemáš tabák? strčí loktem do Rumu

Rum: A no jo prosim Tě

Káva. No jo: Aby si ticháček nepřidal, sakulente, co já slyšela fórů a na nádraží co se povídá za vtipy...

2. měsíc: No jo, šli dva a prostřední neupad, protože neměl hohy...

Káva: Nervosně vyjede: A co si jako ty dělal, aby mu ten vlak ty nohy neujel...

Skřítek netrpělivě chodí po divadlě , svítí si lucerničkou a zkouší kdeby hledal poklad

Rybář stále rychleji vytahuje cedule s nápisy "Toto není zlatá rybka..."

Rum: No, a copak je to za štěstí na nádraží. Lidi přijedou, pak zase odjedou, a štamprličku si dá málokdo (nenápadně se napije...)

Doktor to zahlédne, přijde k němu a nekompromisně k němu nastaví ruku:

Rum pokrčí rameny a odevzdá mu láhev.

řekne: tady už je to jako na nádraží....a ani žádný k tomu kosi

Schoulí se do sebe...

Doktor zamává rukama, já vím já vím, všechny nás něco trápí, všichni máme nějaké problémy, s kterými si nevíme rady....

zasekne se

káva: To Ticho je nepoučitelný...

Doktor: vysekne:

A neskákejte mi do řeči, vidím že si musíme určit pravidla

, už jsme tady skorem hodinu a ještě jsme se k ničemu nedostali

Káva: Ale dostali...

2. měsíc (vesele) : Blanka s Mirkou dostali měsíčky...

Káva : Hele ty tam, nech toho, nebo po tobě něco hodim,

2. měsíc: To ty rády viď ...

Káva: tý, že ti dám do držky...

Psychiatr: unaveně a smířlivě:

Tak prosim vás přestaňte se hádat , takhle by jsme se daleko nedostali ...

Podívá se na hodinky

Myslim že si uděláme malou pauzu, na cigárko a dáme si kávu .....

Na podiu přijde nová podstava:

To sou Náký lenoši , hele ty vůbec neposlouchejte, takývá mám nejradši , takový, co se flákaj,...jo, to chce si zahulit a teprv pak to člověku správně maká v hlavě ... pche (významně do publika) hele nemáš nějaký hulení? Ne...?

No nic neva, tak třeba za chvíli...

Pche takový věci, co tady řešej takový nesmysly,,,pche...

Tohle vůbec nevědí co letí to si chce zahulit a hned máš to jasný i svý zrcadlo a základ vody

Tadyty kecy přiblblý, to nikoho nebere...

jo, já bych moh vyprávět,

hele znáte to jak si zaffod zahulí a pak závodí s kosmickou lodí Kebulonů, kdo dá dřív dalšího džojnta, ha...(směje se)

a to je ten fór (pokračuje)

jo, já bych moh hrát divadlo, na mě by lidi chodili a nosili by mi hulení, jeje

(přijde k někomu v hlediště)

hele nemáš nějáký hulení, ubalíme špeka, co, to bude paráda...

Ne? Co? teda ty seš sračka, to svět neviděl takhle posraný lidi...

Já když si zahulim tak si hraju s Vesmírem...

C... nějaký sračky...

Končí přestávka

Psychiatr dojde k nově příchozímu a rameny naznačuje "Co je"

Nová postava : Deme hulit, ne?

Psychiatr: No, tak třeba potom, ale my tady teď něco ...

Nová postava: No supr , tak se deme zhulit, tohle přesně potřebuju . dáme hůlo, vole, neboť blbec....

Psychiatr: A ty máš nějakou Marijuanu?

Nová postava se zakucká: Cože? Po chvíli s kyselym ksichtem : Ty nemáš hůlo? Teda ty si sračka. Vod takovejch rači pryč, ...

.

odejde

Psychiatr stojí jako kdyby mu jí někdo natankoval.

Mimozemšťan: Nic si z toho nedělejte...

Psychiatr: A co mám dělat, když mě někdo takhle....

Mimozemšťan : Víte co já někdy slyšim... Mě řikaj Fando...

PPsychiatr: úplně jako Cože? Fakt jo? A to vás to nezlobí ...

Mimozemšťan: Ale zlobí ..ale co s tím mám furt dělat....

Psychiatr: Přisedne si k mimozemšťanovi. "Teda takovejm lidem bych dal fakt nejradši přes hubu ... "

upřeně se podívá do hlediště: " jo "... řekne

Nastane Ticho, slova se ujme Mimozemšťan a psychiatr zdvořile kývá hlavou nasrozumněnou , mává na tabák, kávu a rum, který furt něco řešej

Mimozemšťan:

Jako, hlavní asi je , že je to celý o nás, a že to nikdy nebude o nikom jinym...

(stichne - Jakub se tázavě podívá )

Ne, tohle neni asi jako to nejdůležitější, i kdyby to byl prostě někdo jinej, tak je prostě hrozný jak jdeme za tim svym, jak chrti prostě,

a kdyby nás chtěl jako někdo nachvíli zastavit, ne zastavit úplně, ale aby jsme se rozhlídli vokolo , tak nám to asi utrhne hlavu, nebo co, nebo já nevim...

/Psychiatr : Tak tak, tak to je : Mi třeba vrahovi odpustíme ty jeho vraždy ale chceme po něm, aby vraždil dál, A po tom tichu , mi mu radši odpustíme, když bude zlý to Ticho a budeme říkat to zlý Ticho a neodpustíme mu nikdy, když říká básně. ... Ale ten Bůh to chce...

ohlédne se k bohu

Bůh souhlasně přikývne a natáhne se na barové židli jako kdyby mu spadl kámen ze srdce...

Tabák mávne rukou "ale co"

Psychiatr pokračuje: No a tak to je, a budeme to Ticho srát a budeme do něj hučet shut ut, dokud se z toho Ticho nezblázní úplně a co to Ticho cítí nebo chce, to nám bude jedno a toho vraha necháme vraždit dokud nezabije nás...

Mimozemšťan: Jasně , chce to změnu, prostě na chvíli jinak, vykročit ven z těch slepejch zajetejch kolejí, z těch zaslepenejch tupejch řad

Psychiatr : Jasně, to je pravda, já bych nejradši někoho zabil...

Rybář: Vyskočí a láme prut : "A co teprv ják, ale já ho zabiju, na moutě kutě , že ho zabiju!

Zabiju! zabiju ! křičí vztekle

Psychiatr: Nasadí si brýle, vstane a jde k rybářovi...

No tak uklidněte se, koho chcete zabít?

Rybář : Jeho (ukáže na Ticho)

Psychiatr : A proč jeho?

Rybář: Protože Protože Protože (pláče) To vo to von

Psychiatr mu podává kapesník : Sakra chlape,

Rybář vyhrkne do kapesníku : zabil Zlatou rybku ....

úplně se zhroutí, přichází zdravotní sestra, a utišuje ho...

káva: tak tomu říkám jiný kafe

Psychiatr si sundá brýle a dýchá na skla...

Otočí s do publika:

"No, tak tato moje duchazpytná seance má skutečně grády

otočí se k sestře : "Ano sestřičko tohle bude na injekci... zeptejte se pána u které pojišťovny má svůj laskavý účet

pak pokračuje do publika:

Takové symptomy všech možných psychóz a hraničních projevů, náznaků sociopatie a paranoidní schizofrenie...

a to mě už za půl hodiny čeká Děd Vševěd, David Bowie, bohyně Saturnu Visa, Adolf Hitler, psí očko Vejvara, paní Nováková,

a pejsek Ticho.

Musím si pospíšit.

Tak! řekne velmi rezolutně k hercům

zpozorní i Tabák a dá si cigaretu za ucho

Vychutnává si, co řekne : "To byla Perónka, to je jinčí čvanžáro než buratinka, ta chutná cestama...

Psychiatr : dobře, dobře ---utiší ho

Oboří se na Ticho : Je to pravda

Ticho smutně pokývá hlavou

Káva: Já jsem mu to říkala, kdyby tolik nežárlil, moh se mít jak král, co král, jak sultán... a zeď a rybář je na prášky, a já ....

to je jako hučet do dubu, viď Ticho?

Psychiatr: Takže je to pravda....

otočí se ke skřítkovi :Vy to musíte vědět, vy jste pohádková bytost ...

Skřítek, tak, tak, je to pravda, říkaly to borůvky a když to říkaly borůvky...

Psychiatr se otočí k Bohu

ten taky soustrastně pokývá hlavou ....

Psychiatr přijde k Tichu

Tak vidím, že na to pivánko už dnes nepůjdeme, proč jste to udělal vy nešťastníku...

Ticho krčí smutně rameny a pláče

Psychiatr si znovu sundá brýle.

To jsou věci...

Na scénu přichází kat se sekerou

říká: Prosím ctěné publikum, aby zasedlo jako porota, kdo žádá popravu Ticha aŤ zdvihne ruku,

Po chvíli : tak vidím, že jsou ruce nahoře,

Nu; vyzve Ticho ke špalku , zdvihá sekeru...

scéna trvá tak dlouho dokud se neozve ze záhrobí hlas Zlaté rybky mezitím květiny omdlévají a muži je křísí,

když vidí Ticho na špalku opět omdlévají...

Hlas Zlaté rybky :

Zadrž kate, to jsem já. Zlatá rybka. Mluvím k Tobě i k ostatním z říše věčného života, kde jsem stejně kouzelná jako na tomto pozemském světě. Nesmíte odsuzovat Ticho za to co se stalo...A já mu odpouštím. Ráda bych se s ním už setkala. A těším se na něj až se shledáme v Říši Věčného života... (pauza)

Chtěla jsem se již setkati se svým miláčkem Poseidonem a povím Vám všem , co se stalo.

Ticho bylo očarováno pekelnou bestií, která s jeho pomocí chtěla zničit svět, protože největší síla, která ve Vesmíru je je síla Ticha.

Ale já jsem se rozhodla tento svět ještě na chvíli zachránit, zachránit .. zachránit...zachránit...zachránit ....

Páska se přehrává pozadu na začátek nebo hlas Zlaté rybky mluví pozpátku...

Ticho zvedá hlavu ze špalku, probíhá soud,

Herci rychle drmolí v opačném sledu, než kaj přišli jejich role na řadu

Vrací se přestávka a s ní nová role, která drmolí zhulené řeči

Pak opět herci drmolí, ale pronášejí všem srozumitelné věty.

typu: to by se ti líbilo, tokhle se zbavit odpovědnosti,

dáme si štampulku

nemáš špetku tabák?

a kdo tam s nim do toho pude, do toho teda nejdu, to je horší než Viet nam.

Herci jeden za druhým odchází z pódia

poslední odchází Jakub

uklání se obecenstvu a zmizí tanečním krokem Freda Astera